Když si začínala psát deník, možná již tušila, že její manželství je omyl. Přesto v něm vytrvala osmapadesát let. Po manželově smrti bilancuje život se sebestředným sobcem, fakticky a téměř bez emocí popisuje ústrky, schválnosti, nadávky a hrubé zacházení, občas vrcholící fyzickým napadením. Některé ze zaznamenaných příhod jsou sotva uvěřitelné, z jiných až mrazí. Hrdinka však dokáže hodnotit svůj osud s nadhledem a smyslem pro humor...
Její deník právě držíte v ruce. Varuje všechny, kdo se domnívají, že násilnického partnera změní, vychovají, polepší. Apeluje i na lhostejné svědky domácího násilí, kteří nezasahují s poukazem na heslo co se doma navaří, to se doma sní.